Ruský blafák #42 | Historie, budoucnost a žluté zápasy
Kdo z vás pamatuje teletext? Televize bez něj nebyla opravdovou televizí a projít stránky začínající dvojkou bylo každodenní povinností. Ano, i o této historické vymoženosti bude dnes řeč.
V předchozím dílu Ruského blafáku jsem zmiňoval podobnost mezi českým hokejem a vedením Montreal Canadiens. Pravdou je, že při zmínce o recyklaci trenérů jsem ani nemusel tolik odbočovat.
Po neúspěšném vstupu do sezony se majitel Vancouver Canucks odhodlal k personálním změnám. Pozici generálního manažera opustil po více než sedmi letech Jim Benning, bez práce je nově také Travis Green, který zde v posledních čtyřech letech plnil roli hlavního trenéra.
Z herní krize by měla dostat kanadský klub dvojice Bruce Boudreau, Jim Rutherford. Ano, nejde o přílišné osvěžení NHL; prvně jmenovaný oslaví na postu hlavního trenéra za měsíc 67. narozeniny, druhý jmenovaný bude mít jakožto generální manažer v únoru na dortu 73 svíček.
Také v NHL se tahá za záchrannou brzdu v podobě zkušeností. A vlastně na tom není nic špatného, pokud přinesou kýžený úspěch a nastaví koncepční cestu pro příští sezony.
A ještě jedno zastavení u dvojice Boudreau - Rutherford. Oba mají za sebou také úspěšnou hráčskou kariéru, v sezoně 1980-81 dokonce společně oblékli dres Maple Leafs. Boudreau na pozici středního útočníka, Rutherford jako strážce brankoviště.
Pojí je ale také jiná zajímavost.
Svůj první gól v NHL vstřelil Bruce Boudreau v březnu 1977, ve svém čtvrtém utkání v NHL. V duelu s Detroitem tehdy otevřel skóre v čase 3:02, jeho spoluhráči pak přidali dalších pět branek na cestě za výhrou s tenisovým skóre 6:0.
A hádejte, kdo stál tehdy v brance Red Wings? Správně, Jim Rutherford. Třeba si na to pánové při společných cestách po NHL ještě zavzpomínají.
Jaromír Jágr dnes nastoupí v extraligovém duelu proti Pardubicím, jimž 4. října 1988 vstřelil svůj první gól v nejvyšší soutěži.
Jistě, drtivá většina současných hráčů tehdy ještě nebyla na světě a přibližně polovina trenérů ještě ani neměla řidičák. Takových přirovnání k Jágrově hokejové nesmrtelnosti nacházíme s postupem času víc a víc.
Sportovců, kteří vytváří pomyslný most napříč historií své branže, je ale více.
Twitterový účet věnující se historii baseballového klubu Minnesota Twins nedávno zveřejnil informaci, že nadhazovač a člen Síně slávy Jim Kaat stál na kopci proti Tedu Williamsovi, který debutoval v MLB v roce 1939, i proti Juliu Francovi, který zakončil profesionální kariéru v roce 2007.
Zmíněný rozdíl 68 let ale není maximem mezi sportovci.
Gordie Howe nastoupil v začátcích své dlouhé profesionální kariéry proti Ditu Clapperovi, který debutoval v NHL v roce 1927. V závěru se pak potkal na ledě i s Markem Messierem, jenž odehrál poslední zápas v roce 2004.
Ano, Mr. Hockey propojil 77 let historie nejslavnější hokejové ligy světa.
U zmíněného tématu se také nabízí otázka: Na jaké číslo dosáhne Jaromír Jágr?
V naší nejvyšší soutěži - tehdy ještě pod hlavičkou Československa - debutoval v roce 1988, v průběhu své nováčkovské sezony se pak utkal mj. s Miroslavem Dvořákem, který odehrál první ligový zápas v roce 1970.
Začátek linie bychom tedy měli. Jak dlouho si ale počkáme na její konec?
Největší nadějí je v tomto ohledu Jiří Kulich, narozený v roce 2004. Podobně jsou na tom i hráči ročníku 2003, jichž dosud nastoupilo proti slavné 68 hned několik.
Kdyby některý z nich natáhl kariéru až do svých 40 let, mohla by Jágrova série skončit někdy v roce 2043, což by znamenalo 73 let. Pokud bychom vzali v potaz i spoluhráče, mohl by Jágrovi pomoct Milan Nový, který oblékl kladenský dres již v roce 1969.
Ano, pořád by to bylo o tři roky méně, než kolik zvládl s pomocí svých dvou soupeřů Gordie Howe. Na druhou stranu - kdo říká, že je tohle Jágrova poslední sezona?
Pokračování tohoto příběhu očekávejte přibližně za dvacet let.
Jsou momenty, kdy si řeknete, že to s výchovou českých obránců není zase tak špatné.
Jedním z nich byl středeční duel mezi Libercem a Hradcem, v němž si Jan Štibingr skvělým pohybem vytvořil střeleckou pozici pro svůj první gól v extralize.
Za některé kroky si hokejový svaz jistě zaslouží kritiku, na druhou stranu nesouhlasím s názory, které každou snahu o posun vpřed považují za samoúčelné novoty.
Člověk se na to samozřejmě může podívat stylem, tohle by už ten kluk měl umět přece. To ano. Ale když to neumí, tak je mou trenérskou prací je to naučit, proto to dělám. Hráči přijdou na led, vidím nedostatky, musím je opravit.
Tak zní slova Tomáše Paciny, mj. trenéra ženské reprezentace, který má také na starost kempy dovedností pro mládežnické reprezentanty.
Honza Denemark sepsal pro deník Sport zajímavou reportáž z kempu zaměřeného na střelbu. Pokud nepovažujete hokej za dávno vymyšlenou hru, přečíst si ji můžete pod tímto odkazem.
Ve včerejším utkání mezi Torontem a Tampou se do osmigólové přestřelky zapojili také Ondřej Kaše a Ondřej Palát, kteří zaznamenali po dvou trefách.
A hádejte co..? Ano, je to hezky žlutý!
Pro mladší ročníky: Tohle je teletext, takový internet v televizi na přelomu tisíciletí.
A teď zpátky k hokeji.
Čtyři české góly v jednom utkání jsou velmi slušný počin, nicméně ani zdaleka nejde o rekord. Blíž k němu byli v dubnu tohoto roku Jakub Vrána a Radek Faksa, kteří se v tehdejším utkání mezi Detroitem a Dallasem postarali o pět branek. Pravda, více slávy si užil mladší z této dvojice, který tehdy prožil svůj první čtyřgólový večer v kariéře.
Ani zde ale nešlo o české maximum, hned ve třech případech totiž čeští legionáři nastříleli v utkání základní části více než 5 branek. Pojďme si památné české večery v NHL krátce připomenout.
29. března 2001 | Islanders 4:6 Rangers | 6 gólů
Psal se rok 2001 a český hokej byl na svém vrcholu. Dvojnásobní juniorští šampioni a úřadující olympijští vítězové, k tomu se blížilo završení Zlatého hattricku.
Naproti tomu v Madison Square Garden vládla ponurá nálada. Rangers ztratili byť jen teoretickou šanci na play off, hlavní trenér Ron Low si svoji frustraci před novináři vybíjel především na české trojici Nedvěd - Hlaváč - Dvořák.
“Důvod, proč je neustále zmiňuji, je ten, že jde o hráče, kteří mají obrovský potenciál, pokud jde o budoucnost organizace,” poznamenal Low při jednom ze svých výstupů.
V závěru března však česká trojice odpověděla svému kouči nejlepším možných způsobem, když se šesti brankami podílela na výhře v duelu s městským rivalem.
Skóre zápasu otevřel Petr Nedvěd, za stavu 1:1 se pak ve druhé třetině rozjela velká show Radka Dvořáka, který minutu a půl před koncem utkání svým čtvrtým gólem uzavřel skóre na 6:4. Kromě střelců Islanders se mezi Dvořákovy trefy vklínil také Jan Hlaváč.
“Konečně jsem dostal šanci hrát jako v doma Česku,” pochvaloval si Dvořák své angažmá v Rangers, kde v závěru sezony nastupoval po boku Marka Messiera.
Na Dvořákovo čtyřgólové představení se můžete podívat zde:
30. prosince 1998 | Penguins 7:4 Panthers | 7 gólů
I tentokrát byl v akci Radek Dvořák, ani jeho dvě trefy však tehdy nepomohly Floridě k odvrácení porážky na ledě Pittsburghu.
Na první Dvořákovu zareagoval dvěma góly pittsburský Kip Miller, ve druhé polovině duelu se pak naplno rozjela česká legie ve službách Penguins.
Robert Lang, Martin Straka, znovu Lang, znovu Straka a na závěr Jaromír Jágr. K tomu si ještě přidejte asistence Jiřího Šlégra a Jana Hrdiny a pochopíte, proč měli na přelomu tisíciletí v pensylvánském klubu české hráče v takové oblibě.
14. října 2000 | Penguins 8:6 Rangers | 8 gólů
Pokud bych si měl vybrat jeden zápas základní části NHL, který bych rád viděl ze záznamu, byl by to právě tento.
Na straně domácích Kraft, Šimíček, Beránek, Lang, Hrdina, Jágr, Straka, Melichar, Rozsíval a Šlégr pod vedením trenéra Hlinky. K nim přidejte Groška, Dvořáka, Hlaváče a Nedvěda na hostující soupisce.
Celkem čtrnáct českých hráčů v akci!
A podle toho vypadala také střelecká listina utkání. Zatímco hostující trio Grošek, Hlaváč a Nedvěd zaznamenalo po jedné asistenci, v šatně Penguins sáhli ten večer po střeleckých hokejkách výhradně čeští hráči.
Kraft. Jágr. Jágr. Lang. Jágr. Straka. Šimíček. Jágr. Čtyřgólovou show české hvězdy s číslem 68 doprovodili jeho čtyři krajané a společně přispěli k výhře 8:6 nad soupeřem z New Yorku.
I tento duel si můžete připomenout díky oficiálnímu účtu NHL pro Českou republiku:
Předchozí díl Ruského blafáku byl nejčtenějším newsletterem v jeho bezmála roční historii. Děkuji za váš zájem, snad vás budou bavit i další díly.
Pokud vám číslo 41 náhodou uniklo, přečíst si jej můžete zde. A pokud byste neradi zmeškali další vydání, můžete se zde přihlásit k odběru prostřednictvím e-mailu.