Ruský blafák #32 | Výtržník, sólista a Krejčího procento
Jedno procento, taková je podle agenta Františka Tausche šance na návrat Davida Krejčího do Bostonu již v průběhu sezony. Jakým způsobem mohou Bruins za pár měsíců získat zpět svého centra?
David Krejčí patří mezi legendy Bruins i díky svým výkonům v bojích o Stanley Cup. Pouze Ray Bourque nasbíral s béčkem na hrudi víc bodů v play off, na rozdíl od českého centra však nezvedl nejslavnější trofej nad hlavu v bostonském dresu.
Není proto divu, že fanoušci i vedení klubu stále doufají, že se ‘Playoff Krech’ po olomoucké anabázi zase vrátí. Za rok, za dva?
Teoreticky k tomu může dojít již za pár měsíců. Ano, David Krejčí si na příští sezonu plácl s Olomoucí, neznamená to ale, že zde nadcházející ročník také zakončí.
“David je připravený odehrát celou sezonu v Olomouci, může ale nastat jakákoliv alternativa, rodinná či hokejová, při níž by se mohl vrátit do Bostonu,” vysvětluje hráčův agent František Tausch. “Šance je ale zhruba jedno procento.”
Ke zmíněnému procentu však vede celá řada překážek.
První z nich odstraňuje klauzule ve smlouvě s Olomoucí, která mu v případě zájmu umožní vyvázat se z extraligového kontraktu a vrátit se do NHL.
Druhou je zodpovědnost vůči hanáckému celku. Bruins by museli podepsat Krejčího ještě před uzávěrkou přestupního období NHL, která bývá i v olympijských sezonách na přelomu února a března.
Základní část extraligy však končí až 8. března, přičemž třináct z patnácti týmů bude ještě pokračovat v play off nebo v baráži. Olomouc by tedy musela mít několik kol před koncem jisté třinácté nebo patnácté (sestupové) místo, aby Krejčího služby nadále nepotřebovala.
Třetí překážku tvoří podmínky kolektivní smlouvy, která upravuje vztahy mezi NHL a hráčskou asociací.
Článek 13.23 uvádí následující:
V případě, že hráč po začátku sezony NHL nastoupí v některé ze soutěží mimo Severní Ameriku, může v téže sezoně nastoupit v NHL pouze v případě, že bude umístěn na listinu volných hráčů.
Což je pořádná komplikace pro Bruins. Pokud by Krejčího na konci přestupního období přece jen podepsali, museli by jej obratem umístit na zmíněnou listinu volných hráčů (waiver). Zde by ho mohl ukořistit jakýkoliv klub, navíc bez náhrady.
Pro celky bez reálné šance na postup do play off by taková akvizice neměla příliš smysl, ale pro aspiranty na Stanley Cup by měl Krejčí cenu zlata, zvlášť pokud by podepsal levný kontrakt, který by se snadno vměstnal pod platový strop.
Zde vstupují do hry agenti. “Riziko zde je, ale to už by byla naše práce, abychom obvolali všechny týmy, které by si na něj dělaly zálusk, a řekli jim: I když Davida získáte, stejně ho mít nebudete,” vysvětluje Tausch, který pracuje pro agenturu GMG Hockey.
Boston je totiž pro Krejčího jedinou variantou, přesun do jiného klubu v rámci NHL nepřipadá v úvahu. I letos v létě byly na stole pouze dvě možnosti: Boston a Olomouc.
Do vyjednávání by se pochopitelně zapojilo i vedení Bruins, kde by také neradi viděli, jak jim Krejčího vyfoukne některý ze soupeřů. “My ale pracujeme pro klienta, tudíž těžko budeme spoléhat na jednání generálního manažera. Budu chtít Davidovi potvrdit, že týmy, které se o něj zajímají, po něm nesáhnou,” nehodlá se hráčův zástupce spoléhat jen na pomoc ze strany klubu.
I kdyby ale soupeři pochopili, že Krejčí jejich dres opravdu neoblékne, nabízí se další, zlomyslnější varianta: Když nepůjde k nám, můžeme alespoň oslabit Boston.
“Možné to je,” přiznává hráčův agent, “ale nevím, jestli tam nefunguje podobná gentlemanská dohoda jako v případě chráněných volných hráčů.”
Každé léto se na trhu objeví řada chráněných volných hráčů, jejichž práva drží i po vypršení smlouvy dosavadní zaměstnavatelé. Zbylé týmy ale mohou zaslat takovému hráči (RFA) nabídku smlouvy (offer sheet), kterou dotyčný může akceptovat.
V případě dohody následují dvě možnosti: Původní klub nabídku dorovná a udrží si hráče za sjednaných podmínek, nebo hráče nechá odejít a v závislosti na výši kontraktu dostane kompenzaci v podobě výběrů v draftu.
Této možnosti však kluby využívají jen zřídka, jedním z důvodů je často zmiňovaná gentlemanská dohoda mezi manažery, o níž hovoří také Tausch.
Ale pojďme zpět ke Krejčímu. Z výše zmíněného vyplývá, že šance na jeho návrat do Bostonu v průběhu sezony 2021-22 jsou téměř nulové, riziko by bylo příliš vysoké. Odradit jej může také deset let starý příklad Jevgenije Nabokova.
Ruský brankář si v létě roku 2010, po deseti sezonách strávených v San Jose, plácnul s Petrohradem. O několik měsíců později však dostal nabídku obléknout v rozehrané sezoně dres Detroitu, s nímž se v druhé polovině ledna také dohodl.
Red Wings tehdy patřili k aspirantům na Stanley Cup, o němž snil také Nabokov. Po podpisu smlouvy však musel ruský gólman na listinu volných hráčů, odkud si ho o den později stáhli New York Islanders, v té době třetí nejhorší tým celé NHL.
Nabokov si ale postavil hlavu a přesun do New Yorku odmítl. Vedení Islanders tak zůstaly dvě možnosti: Buď hráče suspendovat, nebo jej vrátit na waiver.
Generální manažer a bývalý brankář Garth Snow si ale řekl, že pokud nemůže mít Nabokova on, nebude ho mít nikdo. Když se svému novému svěřenci pokusil dovolat, aby mu domluvil, Nabokov po několika vteřinách telefon položil.
“Nevěděl, kdo volá,” vysvětloval o pár dní později hráčův agent Don Meehan pro web MLive. Zřejmě i jeho zásluhou byly spory ve zbytku sezony 2010-11 urovnány, Nabokov tak mohl v dresu Islanders odchytat následující tři ročníky.
Taková varianta však v případě Krejčího těžko nastane. Osobně nevěřím, že by v případě návratu do Bostonu podepisoval v průběhu sezony víceletý kontrakt. A už vůbec ne v případě, kdy by prostřednictvím agenta nedostal příslib ostatních celků, že si jej z listiny volných hráčů nestáhnou.
V návaznosti na podpis Philippa Grubauera se vedení Seattle Kraken rozhodlo zbavit se českého brankáře Vítka Vaněčka, jehož získali o týden dříve v rámci expansion draftu.
Krátce po uzavření obchodu s Washingtonem ale přišel Seattle také o Grubauera. Nikoliv však z vlastní vůle, nýbrž z rozhodnutí NHL, která prohlásila smlouvu s bývalým brankářem Colorada a Washingtonu za neplatnou.
Důvod lze hledat v rozvržení kontraktu. Grubauer podepsal šestiletou smlouvu, která mu vynese celkem 35,4 milionu dolarů, v každé sezoně si však vydělá rozdílnou sumu peněz.
Na tom není nic špatného, rozdílné výdělky v jednotlivých sezonách jsou v NHL na denním pořádku. Problém však byl v rozdělení peněz do jednotlivých sezon.
V případě, že si hráč v první polovině smlouvy vydělá víc než v její druhé polovině, jde o takzvaný front-loaded contract. Podle kolektivní smlouvy může být v takovém kontraktu pokles platu mezi dvěma po sobě jdoucími ročníky maximálně ve výši 25 procent částky, kterou si hráč vydělá v prvním roce dané smlouvy.
Nový kontrakt garantoval Grubauerovi v sezoně 2021-22 částku 5 milionů dolarů, pokles mezi pátým a šestým rokem smlouvy však byl vyšší než povolených 1,25 milionu dolarů.
Na Grubauerově přesunu do Seattlu to však nic nezměnilo. Obě strany se dohodly na drobné úpravě podmínek v pátém a šestém roce smlouvy, a německý brankář tak bude moct od podzimu oblékat dres nováčka NHL.
Pamatujete si na Jevgenije Arťuchina? Většina českých fanoušků ho má dodnes spojeného s Karlem Rachůnkem, jenž ruského kolohnáta na MS 2011 v Bratislavě prohodil plexisklem.
Včera na mě ale vyběhla výrazně pozitivní hokejová stránka bývalého útočníka, v jehož profilu uvádí web Eliteprospects míry 195 centimetrů a 119 kilogramů. Věděli jste, že Arťuchin uměl být také parádní sólista?
Ruský obr zaznamenal kromě několika stovek trestných minut napříč všemi soutěžemi také devatenáct gólů v NHL. A nutno uznat, že ten, kterým v roce 2010 zvedl ze sedaček fanoušky Atlanty, by mu mohla závidět leckterá hokejová hvězda.
Velká paráda, co?
Calvin Mees sice nepatří mezi známé osobnosti, přesto se může pyšnit jedním hokejovým rekordem.
V roce 2019 vystřídal celkem devadesát klubů, za které odehrál celkem 552 utkání, jak uvádí web World Record Academy.
Během jednoho kalendářního roku prošel 33 různými soutěžemi. V průběhu 24hodinového turnaje zvládl vystřídat šest různých klubů, jindy zase odehrál během jednoho dne pět zápasů v pěti různých soutěžích na pěti různých místech.
Zkrátka srdcař, jak se patří.
Co musí člověk udělat pro to, aby si mohl zkusit pár nájezdů při tréninku týmu NHL?
Nevím, jak dnes, ale před patnácti lety stačilo v Montrealu obléknout výstroj, nazout brusle, popadnout hokejku a přeskočit mantinel.
V lednu roku 2006 tak dorazili na trénink Canadiens policisté, aby vyšetřili případ, při němž se nezvaný host zapojil do tréninku slavného klubu.
Muž, který se později identifikoval jako Raphael, okamžitě po nástupu na led popadl puk a vyrazil s ním na Josého Théodora. První pokus zastavila tehdejší brankářská jednička Montrealu efektní rybičkou, při druhém pokusu už si Théodore jen zkušeně počkal na slabou střelu.
“Nepřekonal mě,” chlubil se později pobavený brankář novinářům z ESPN.
Ani dva úspěšné zákroky ho však o dva měsíce později neuchránily od výměny do Colorada, kdy opačným směrem putoval David Aebischer.
Doufám, že jste se v záplavě podmínek kolektivní smlouvy neztratili a že vás tenhle díl Ruského blafáku bavil alespoň stejně jako ty přechozí.
Pokud nechcete zmeškat další díly tohoto newsletteru, jenž vychází (téměř) každou středu, můžete se zde přihlásit k jeho odběru prostřednictvím e-mailu.