Ruský blafák #3 | Kdo boduje v novém žebříčku akademií?
Třetí díl hokejového newsletteru má oproti předchozím dvěma epizodám upravený formát. Věnuje se výhradně mládežnickému hokeji, konkrétně plánovaným změnám v projektu akademií.
Víte, co mají společného Karlovy Vary a Třinec?
Jsou to jediné dva extraligové kluby, které by podle návrhu nového hodnocení akademií nedostaly za nasazování juniorů v této sezoně ani jeden bod.
Pravda, Oceláři poslali do hry v základní části tři hráče spadající do věkové kategorie U20, na západě Čech dostalo možnost vyzkoušet si extraligu dokonce čtrnáct juniorů. Žádný z nich ale nesplnil navržené minimální kritérium 10 utkání v případě obránců a útočníků či 250 odchytaných minut v případě brankářů.
Přestože však svaz chystá výraznou úpravu pravidel fungování akademií, s čímž je spojená také redukce jejich počtu, nemusí se zmíněné kluby obávat, že by o status akademie v příštích letech přišly.
V současné době má status akademie celkem sedmnáct klubů - všechny extraligové celky s výjimkou Olomouce, dále pak Chomutov, Jihlava, Kladno a Slavia.
Akademiím se dostává větší podpory ze strany svazu. Zatímco dosud inkasovaly všechny kluby finanční dotace ve stejné výši, nyní budou odměňovány podle práce s hráči v juniorském věku.
V roce 2019 vyplatil svaz akademiím podporu v celkové výši 26,7 milionu korun. Podle nového klíče uvedeného na níže přiloženém obrázku by pak nejlepší akademie mohly dostat od svazu zhruba o 1,2 milionu korun více než ty, které jen těsně překročí požadovanou bodovou hranici hranici v návrhu nového rankingu akademií.
Body do něj budou udělovány za účast juniorů (v této sezoně hráči ročníku 2001 a mladší) na vrcholných reprezentačních akcích (Hlinka Gretzky Cup, MS U18, MS U20, série EHT a MS dospělých), počet odehraných zápasů a minut v extralize, počet odehraných zápasů v předních zahraničních soutěžích a umístění na vstupním draftu NHL.
Při rozdělení bodů bude zohledněno, kde hráč působil v předchozích čtyřech letech. Pokud tedy hráč jednu z posledních čtyř sezon strávil v jiném klubu, dostane tento celek jednu čtvrtinu daného bodového přídělu. Jedinou výjimkou jsou body za odehraná utkání v extralize, kde kompletní bodový zisk náleží klubu, za který daný hráč nastoupil.
Projekt reorganizace akademií včetně jejich bodování je momentálně ve fázi návrhu a čeká se na vyjádření příslušných klubů. V případě jejich souhlasu by měla být nová pravidla schválena výkonným výborem a následně zveřejněna, jak naznačil manažer akademií Pavel Geffert.
Na rozdíl od dosavadního hodnocení akademií nebude v rankingu zohledněno nasazování juniorů v Chance lize. “Pokud chceme konkurovat světovému hokeji, musíme tlačit na to, aby hráči hráli v nejlepší soutěži,” prohlásil na tiskové konferenci Pavel Geffert.
Počínaje sezonou 2022-23 bude mít nárok na licenci akademie (dříve statut akademie) maximálně šestnáct klubů, které budou muset splnit řadu podmínek. Jednou z nich je zisk minimálně 250 bodů ve výše zmíněném žebříčku, který posuzuje jednotlivé kluby na základě jejich schopností vychovat hráče pro vrcholový hokej za posledních pět let.
Mezi další navrhované podmínky patří také účast seniorského týmu v extralize či 1. lize nebo tréninková ledová plocha vzdálená maximálně pět kilometrů od sídla klubu. Ten musí být také účastníkem nejvyšší dorostenecké a juniorské soutěže; v případě sestupu bude chráněn pro následující dvě sezony, čímž dostane prostor na návrat mezi elitu a udržení licence akademie.
Výše uvedené podmínky mohou řadě klubů (především prvoligových) zkomplikovat udržení či zisk licence akademie. Ale pojďme popořadě.
V každé z předchozích tří sezon měla nejlepší akademii podle návrhu nového rankingu brněnská Kometa. Na čtyřciferný počet bodů se v souhrnném žebříčku pro sezony 2015-2020 dostaly kromě ní také další tři kluby - Pardubice, Plzeň a Liberec.
Změny v pravidlech však nejspíš odnese Chomutov. Přestože patří žebříčkově mezi nejlepší akademie (727 bodů, 7. místo), jeho A-tým hraje momentálně krajský přebor, čímž nesplňuje podmínku účasti v jedné ze dvou nejvyšších tuzemských soutěží.
Na licenci akademie nejspíš nedosáhne ani Olomouc (701 bodů, 9. místo), která o ni dosud marně usilovala. Důvodem je absence tréninkové ledové plochy, která musí být nanejvýš pět kilometrů od sídla klubu.
O akademii nejspíš přijdou také Kladno (205) a Slavia (127). V pětiletém žebříčku za sezony 2015-2020 nezískaly minimální počet 250 bodů, a vzhledem k nemožnosti získat v tomto ročníku body za nasazování juniorů do extraligových utkání neočekávám, že by svůj výsledek výrazně vylepšily.
Podle rankingu by na licenci pro sezonu 2022-23 naopak dosáhl momentálně druholigový Žďár nad Sázavou (266), který v předchozích letech bodově těžil z výchovy Martina Nečase, Martina Kauta, Jaromíra Pytlíka a Jakuba Konečného. Bohužel však nesplňuje podmínku druhé ledové plochy, účasti dospělého celku v extralize či 1. lize ani účasti dorosteneckého a juniorského celku v nejvyšší soutěži.
Podobný bodový boom čeká zřejmě v příštích letech Přerov (109), který vychoval tři talentované hráče ročníku 2003 - Stanislava Svozila, Martina Ryšavého a Tomáše Suchánka. Jejich bodový příděl za účast na blížícím se MS U18 a následném draftu NHL by měl moravský celek posunout přes potřebnou hranici 250 bodů, avšak i zde chybí tréninková plocha a příslušnost k nejvyšší juniorské soutěži, odkud byl Přerov před dvěma lety administrativně vyřazen.
Po skončení každé sezony dojde k započtení výsledků a přepočítání žebříčku za posledních pět let podle výše uvedeného schématu. Po uzavření tohoto ročníku bude spočítán ranking za roky 2016-2021; v následující sezoně pak proběhne licenční řízení, aby se úspěšné kluby mohly v ročníku 2022-23 pyšnit licencí akademie.
A přestože aktuální sezona ještě není u konce, už nyní lze očekávat, že se počet akademií od přespříští sezony sníží o zmíněné tři kluby.
Bodové minimum splňuje všech třináct extraligových celků s výjimkou Olomouce plus prvoligová Jihlava. Po splnění dalších podmínek licenčního řízení by pak měly uvedené celky dostat licenci akademie pro sezonu 2022-23.
Licence je však vždy na jednu sezonu, každý rok tak bude kluby čekat nové licenční řízení, což je nutí udržovat své skóre v pětiletém žebříčku nad hranicí 250 bodů. V plánu je také možnost vylepšit své bodové skóre díky výsledkům v kondičních testech hráčů napříč kluby, vyšší úrovni sportovní infrastruktury či kvalitnější úrovni mezinárodního programu.
Minimální bodová hranice by měla být pro extraligové kluby snadno dosažitelná, i tak je zde ale klub, který by mohl mít v budoucnu problémy.
V ročníku 2018-19 získal Hradec Králové do žebříčku 113 bodů za účast Michaela Gaspara a Radima Šaldy na juniorském šampionátu, v následující sezoně pak zůstal bodově na nule.
Ani tato sezona není o moc lepší. Za nasazování juniorů v extralize by měl Mountfield (podobně jako Vítkovice) dostat minimální počet bodů, přičemž dosavadní reprezentační akce se obešly bez účasti hradeckých juniorů.
Změnit by to mělo až blížící se MS do 18 let, kam by mohli být nominováni útočníci Lukáš Pajer a Petr Moravec. Bodový zisk za jejich účast na šampionátu by hradeckým výrazně pomohl při udržení licence okolo let 2024-26.
Omlouvám se všem, kteří se opět těšili na pestrý přísun aktualit, zajímavostí a štiplavých poznámek jako v prvním a druhém dílu. Těm, kteří nevydrží čekat do příštího týdne, doporučuji sportovní newsletter, který vydává vždy v sobotu Luboš Brabec a který nese název Cílová rovinka.
Pokud vás však tento text zaujal a rádi byste zachytili i další díly Ruského blafáku, můžete se zde přihlásit k odběru prostřednictvím e-mailu.