Ruský blafák #22 | Žebříček, obraty a defenzivní střelci
Do čtvrtfinále nakonec postoupilo osm z devíti nejlepších zemí podle aktuálního žebříčku IIHF, chybí pouze Švédové. Před týdnem se schylovalo k přepisování dějin, ale nakonec je to celkem nuda, co?
Národní tým přivezl medaili z velké akce naposledy v roce 2012, v součtu s olympijskými hrami to dělá devět turnajů bez zisku cenného kovu.
Přesto se může stát, že bude Česká republika patřit po tomto šampionátu mezi tři nejlepší hokejové země na světě, teoreticky může dosáhnout i na stříbrnou pozici. Alespoň tedy podle žebříčku IIHF, který zohledňuje výsledky na výše zmíněných akcích v posledních čtyřech letech.
Momentálně vypadá pořadí následovně:
Kanada - 3470
Rusko - 3400
Švédsko - 3345
Finsko - 3325
Česko - 3200
USA - 3140
Německo - 3090
Švýcarsko - 3060
Slovensko - 2835
Po tomto šampionátu však bude žebříček přepočítán, sníží se procentuální hodnota turnajů v předchozích třech letech a bude započítán letošní výsledek.
Co to znamená? Český tým se s největší pravděpodobností posune před Švédy, kteří nepostoupili do čtvrtfinále. Zamezila by tomu pouze varianta, při níž by do semifinále postoupili Finové, Němci, Kanaďané a Slováci.
V případě postupu do finále bychom se navíc posunuli i před výběr Finska; v ideálním případě by k tomu stačil i postup do semifinále, ale to by museli ve čtvrtfinále uspět Slováci i Kanaďané.
V případě, že Kanada prohraje čtvrtfinále s Ruským olympijským výborem a český tým postoupí do finále, propadne se kolébka hokeje za nás. Při souhře okolností by z toho tak mohlo být i druhé místo.
Na druhou stranu si pořád musíme hlídat záda, na páté místo se dotahují Američané, Němci a Švýcaři. V případě čtvrtečního neúspěchu se tedy může stát, že se navzdory posunu před Švédy nakonec udržíme na současné pozici, nebo dokonce klesneme o příčku níže.
A komu tím prospějeme? Nikomu, snad jen fanouškům, kteří by na příštím šampionátu rádi viděli duel Česko - USA již v základní skupině. K tomu došlo naposledy v roce 2007, od zavedení osmičlenných skupin v roce 2012 se nám tento soupeř v úvodní fázi turnaje zatím úspěšně vyhýbá. A právě zmíněný žebříček IIHF je klíčový pro nasazování do skupin.
Ke dvěma trefám proti Velké Británii přidal Libor Šulák další gól v úterním utkání se Slovenskem, celkem má zatím na šampionátu tři přesné zásahy.
Navázal tak na výkony Filipa Hronka na posledním šampionátu v Bratislavě (2019), Ondřeje Němce (2015), Zbyňka Michálka (2013) a řady dalších českých beků.
Posledním českým obráncem, který na jednom šampionátu nastřílel více než tři branky, byl Michal Sýkora v roce 2000. Pardubický odchovanec má na kontě celkem 69 reprezentačních startů, v nichž zaznamenal devět branek; pět z nich přidal právě na mistrovství světa v Petrohradu.
Norsko, Japonsko, Finsko, Lotyšsko a Kanada - toť seznam zemí, proti nimž se tehdy Sýkora prosadil. Takovou bilanci mnohdy nemají ani útočníci.
Švédové zakončili skupinovou fázi na pátém místě se skóre +7, což je sice sympatické, ale není to největší výsledkový paradox, který byl dosud k vidění na nepostupových příčkách v rámci osmičlenných skupin. Slováci obsadili na šampionátu v roce 2019 v základní skupině páté místo se skóre +9.
Na druhé straně gólového spektra jsou například Němci, kteří dokázali v roce 2017 postoupit do čtvrtfinále se skóre -3, Dánové prošli o rok dříve do bojů o medaile s bilancí -5.
Nejlépe ale zvládli vytěžit z minima maximum Švýcaři v roce 2015. V O2 areně vyhráli pouze dva ze sedmi duelů, ale i přes výsledný rozdíl branek -6 dokázali postoupit mezi nejlepších osm celků.
Máte pocit, že největší hokejový obrat zaznamenali v uplynulém týdnu čeští hokejisté v duelu se Švédskem? Já taky, ale teď se objevil velký konkurent.
Ve čtvrtek byl zveřejněn rozpis utkání extraligy juniorů pro následující sezonu, v němž podle předpokladů chyběl Red Bull Salcburk, který se účastnil nejvyšší mládežnické soutěže u nás v minulých letech.
Rakouský celek se však do soutěže nakonec zapojí; rozhodl o tom o čtyři dny později prezident svazu Tomáš Král. Jeho rozhodnutí ještě musí schválit výkonný výbor, dá se však očekávat, že verdikt šéfa svazu nakonec posvětí.
Na webu Deníku N vyjde dnes večer nebo zítra ráno rozhovor s Andym Roachem, možná jediným americkým hokejistou, který je v Česku známější než ve Spojených státech.
Bavili jsme se o jeho nájezdu, kterým ve čtvrtfinále MS 2004 překonal Tomáše Vokouna a zatarasil do té doby suverénnímu českému výběru cestu za medailí. Řeč přišla i na odvetu ve Vídni o rok později, z níž naopak odešel jako vítěz český gólman.
V zítřejším vydání tohoto newsletteru se pak pokusím přiblížit své dojmy ze 40minutového povídání a přidat i pár zajímavostí, které se do textu nevešly.
Při posledním duelu s Finskem na mistrovství světa v roce 2017 zaujal kromě samotných hráčů také Robert Záruba, když samou radostí po vyrovnávacím gólu Jana Kováře v závěru třetí třetiny odpojil zvukový přenos mezi Paříží a Prahou.
Snad bude mít důvod zabubnovat si i tentokrát.
Díky za pozornost a těšte se na zítřejší díl Ruského blafáku!
P. S.: Pokud nechcete zmeškat další vydání tohoto hokejového newsletteru, můžete se zde přihlásit k jeho odběru prostřednictvím e-mailu.