Ruský blafák #16 | Kabina, systém a Stockholmský syndrom
Je zvláštní, jak málo stačí, aby se z trenérova rozvážného postoje na střídačce, který hráče v klíčových momentech uklidňuje, stala příčina neúspěchu celého týmu.
Navzdory nevydařenému úvodu turnaje je možné, že na vás za dva týdny vyskočí článek s titulkem Kdo jsou strůjci českého medailového úspěchu? a úvodní fotkou zamyšleného Filipa Pešána, jehož ledový klid posunul české hokejisty po devíti letech k zisku cenného kovu.
Pravda, český tým může být rád, že má pořád šanci na postup do čtvrtfinále. Zisk dvou bodů z úvodních tří utkání by v dřívějším formátu mistrovství světa, kdy byly týmy rozděleny do čtyřčlenných skupin, možná stačil jen na skupinu o udržení.
Pokud však Pešánova parta nakonec opravdu přiletí do Prahy s plackami na krku, nebude to poprvé, kdy na tom bude mít podíl kromě hokejových dovedností také štěstí na herní systém.
Pro takový příklad ani není potřeba chodit do hokejového pravěku. Zatímco dnes jsme zvyklí, že se od čtvrtfinále hraje klasickým K. O. systémem, v roce 1999 tomu bylo jinak.
Ze čtyřčlenných skupin postupovaly vždy dva týmy, které se následně srovnaly do dvou čtvrtfinálových skupin, z nichž vzešli čtyři semifinalisté. Souboj o postup do finále však zahrnoval dva zápasy - a jen díky tomu mohli tehdy čeští hokejisté odstartovat cestu za zlatým hattrickem.
V úvodním utkání totiž podlehli Kanadě 1:2, odveta však skončila v základní hrací době výhrou 6:4. A navzdory rozdílu v celkovém počtu branek, který zařídila až trefa Davida Výborného do prázdné branky, se šlo do prodloužení a následně i do nájezdů.
Ve finále pak po výhře českého týmu 3:1 následovala porážka 1:4, díky již zmíněné irelevanci gólového rozdílu však o zlatu rozhodl až gól Jana Hlaváče v sedmnácté minutě prodloužení.
Dnešní regule by připravily o medaili také československý výběr na mistrovství světa v roce 1964, které bylo tehdy součástí zimních olympijských her.
V osmičlenné skupině se hrálo systémem každý s každým, který na konci turnaje vyústil ve shodný počet bodů mezi týmy na druhém až čtvrtém místě, kde se seřadili hráči Švédska, Československa a Kanady.
Podle současných pravidel by československý tým skončil čtvrtý, protože při rovnosti bodů ze vzájemných utkání je dnes dalším kritériem skóre ze vzájemných duelů, které měli Čechoslováci nejhorší.
Tehdejší pravidla stanovená před turnajem však v případě rovnosti bodů brala v potaz bilanci ze vzájemných utkání silné čtyřky, což však na výsledném umístění svěřenců Jiřího Antona a Vladimíra Kostky nic neměnilo.
V průběhu závěrečných zápasů však bylo rozhodnuto, že zmíněné pravidlo odporuje olympijské chartě, podle níž jsou si všichni účastníci rovni. Tato změna pak vzhledem k lepšímu celkovému skóre posunula československou reprezentaci k bronzovým medailím, naopak Kanaďané skončili poprvé v historii až čtvrtí.
V roce 2005 však málem došlo k úpravě výsledků, podle jednomyslného rozhodnutí IIHF se měla pravidla týkající se olympijské charty vztahovat pouze k pořadí olympijského turnaje. Dle tehdejších regulí IIHF tak měli bronzové medaile ze světového šampionátu - na rozdíl od olympijského turnaje - dostat kanadští hokejisté.
Krátce na to však bylo rozhodnutí zrušeno, podle oficiálního zápisu mezinárodní hokejové federace z roku 1964 tehdy připadly bronzové medaile ze světového šampionátu československým hokejistům, což o 41 let později uznal také kanadský zástupce Murray Costello.
“Pokud bychom se rozhodli změnit pořadí, existuje řada dalších rozhodnutí, která by mohla být zpochybněna. Otevřeli bychom Pandořinu skříňku,” uvedl tehdy pro stanici TSN. A medaile tak zůstaly v Česku a na Slovensku.
Pro třetí případ štěstí na systém turnaje musíme až do roku 1920, konkrétně na letní olympijské hry. Jejich součástí byl také hokejové turnaj, který byl o 62 let později dodatečně uznán za historicky první mistrovství světa v hokeji.
Českoslovenští hokejisté tehdy získali bronzové medaile, přestože ve čtvrtfinále podlehli Kanadě 0:15. Jak je to možné? Za vše může Erik Bergvall, někdejší vodní pólista a autor tzv. Bergvallova systému.
Ten vycházel z postřehu, že tradiční vyřazovací systém znevýhodňuje týmy, které vypadnou v úvodních kolech, což byl právě případ československých hokejistů. Po odehrání pavouka tak dostali šampioni zlaté medaile, poražený finalista však musel obhájit stříbro proti týmům, které byly vypadly v druhé polovině pavouka.
Druzí tak nakonec skončili Američané, kteří souboji o stříbro nejprve porazili Švédy 7:0, aby výsledné druhé místo následně stvrdili v souboji s Československem (16:0).
Švédové však nakonec nezískali ani bronz. V miniturnaji o třetí místo sice porazili Švýcarsko 4:0, v rozhodujícím duelu s Československem však prohráli 0:1 a skončili čtvrtí, přestože hráli o tři dny dříve s Kanadou o zlato.
Tento systém byl následně prohlášen jako nepraktický, protože o vítězi turnaje se rozhodlo již v jeho první polovině, a následně se dohrávalo jen o stříbro a bronz. Přesto Bergvallův systém ze sportu úplně nevymizel. Dodnes se používá například v judu, kde vyřazení čtvrtfinalisté bojují v tzv. opravách o možnost vyzvat poražené semifinalisty v duelu o bronzové medaile.
Zpět do současnosti: Finové se včera utkali s Norskem. Jako papíroví favoriti tohoto utkání vstřelili pět gólů, dva inkasovali, a zápas tak skončil naprosto normálním, nepřekvapivým výsledkem 5:2.
Vzhledem k dosavadnímu průběhu šampionátu bych rád ocenil alespoň dočasný návrat hokejových pořádků do starých kolejí.
Začíná to vypadat, že Švýcaři trpí hokejovou verzí Stockholmského syndromu.
Naposledy totiž porazili Švédy na mistrovství světa právě v jejich hlavním městě, v roce 2013 tam vyválčili v základní skupině těsnou výhru 3:2.
Od té doby však následovalo na šampionátu osm porážek; poslední z nich přišla včera, kdy Švédové přejeli svého oblíbeného soupeře výsledkem 7:0.
Věděli jste, že se František Musil stal v roce 1983 málem jedničkou draftu NHL? Luboš Brabec včera zveřejnil pár zajímavostí z hokejových archivů 80. a 90. let, celý článek si můžete přečíst zde.
Klubové logo na zemi uprostřed kabiny je posvátné a za každé šlápnutí za něj se platí, což dobře zná každý hokejista. Proč se ale v Rusku nesmí v šatně pískat? A jak probíhal výběr brankářů na mistrovství světa v roce 1999?
Na tyto otázky odpovídá článek na webu iDnes.cz, který je součástí placené sekce, pod tímto odkazem však najdete jeho odemčenou verzi.
Britové mají po třech odehraných zápasech stejný rozdíl skóre jako Kanada (-8), díky včerejší prohře 2:3 po prodloužení s Dánskem však nasbírali o bod více.
Zvláštní turnaj.
Omlouvám se za zpoždění dnešního newsletteru, zítra už snad bude opět k ranní kávě.
Včera jsem se na Twitteru zeptal, co by vás bavilo číst v dalších dílech. Děkuji za všechny podněty, část z nich mám v plánu využít v následujících dnech. Pokud vás napadne ještě něco dalšího, klidně se ozvěte, budu jen rád.
s kterým hokejistou byste chtěl psát jeho biografii a která je podle Vás nejlepší?
Můj žebříček
Agassi
Zlatan
Fryčer
Jordan
Bukač
McEnroe
Kodeš