Ruský blafák #10 | Výchova, fotograf a torontské čekání
Do začátku mistrovství světa zbývají dva dny, přesto jsem pořád nezahlédl auto, které by mělo na zpětných zrcátcích návleky s motivem české vlajky. Jsme pořád ještě hokejovým národem?
Dnešní díl zahájím netradičně otázkou: Poznáte, ke které zemi se vztahuje následující výrok?
"Když jsem viděl, co umí sedmi či osmiletí kluci s hokejkou, bylo mi jasné, proč tu vyrůstají tak skvělí hokejisté. Od malička je tu učíte šikovnosti, v tom se máme v zámoří od vás hodně co učit."
Pravda, hodně záleží na době, v níž byl vysloven.
Mohl by být mířen na slavnou éru sovětského hokeje v šedesátých a sedmdesátých letech; jenže kdo by se v období studené války odvážil vyslovit takovou chválu na adresu úhlavního nepřítele?
Stejně tak by mohl padnout dnes, třeba při snaze vyzdvihnout systém výchovy mladých hokejistů ve Švédsku. Žádná evropská země dosud neměla takové množství hráčů v NHL jako právě zmíněné skandinávské království. Mají ale v současnosti mladí Američané a Kanaďané problém s hokejovou šikovností? Neřekl bych.
Nebudu vás napínat, výrok v úvodu dnešního newsletteru se vztahuje k České republice a pronesl jej legendární obránce Bobby Orr v březnu roku 2001 pro MF Dnes.
Právě v té době byl český hokej na vrcholu. Jen považte:
úřadující olympijští šampioni
mistři světa v juniorské kategorii z posledních dvou šampionátů
seniorská reprezentace těsně před završením zlatého hattricku
hráči jako Jágr, Eliáš, Hašek nebo Čechmánek patřili mezi hvězdy NHL
Orr byl v té době v Česku častým hostem. Z pozice agenta spolupracoval s Františkem Kaberlem starším, kromě jeho synů Františka a Tomáše zastupoval například Tomáše Plekance, Jiřího Tlustého, Jakuba Koreise či Petra Tatíčka.
Při tehdejší návštěvě v roce 2001 zavítal na utkání juniorské ligy mezi Slavií a Havlíčkovým Brodem, posléze zhlédl extraligové souboje Kladna proti Spartě a Havířovu. Kromě toho měl možnost vidět také trénink začínajících hokejistů.
Otázkou je, nakolik byla jeho slova výsledkem pečlivého skautingu, či zda šlo spíše o diplomatické výroky a uznání respektu před tehdejšími výsledky českého hokeje na reprezentačním poli.
Buď jak buď, z dnešního pohledu nešlo o reálné zhodnocení tehdejší výchovy mladých hokejistů v Česku. Juniorský výběr získal od té doby na mistrovství světa jedinou medaili (bronz v roce 2005), dospělá reprezentace došla za posledních dvacet let pro zlato “pouze” dvakrát. Stejně tak klesly počty českých mladíků, kteří prošli draftem a následně se prosadili v NHL.
Jde ale o častý problém při posuzování výchovy talentů, kdy si pokládáme otázku: Děláme to dobře?
Výsledky práce s osmi-, deseti- či dvanáctiletými hokejisty se bohužel projeví třeba až za deset let. Během této doby se změní metody i trenéři, kteří je přímo aplikují. Jenže kdo si s odstupem jedné dekády vybaví, kdo a jak pracoval před lety s mladšími žáky?
I proto je úsměvné sledovat svalování viny za neúspěšné šampionáty na osoby, které jsou ve vrcholných funkcích sotva dva roky. Neříkám, že všichni dělají vše dobře; jen že skutečné výsledky jejich práce s hokejovým potěrem se dostaví až za několik let a nelze je hledat jen ve vrcholných turnajích, kde o úspěchu často rozhoduje jeden či dva klíčové zápasy.
Závěrem bych se vrátil ke dvacet let staré návštěvě Bobbyho Orra v Česku.
Zmíněný trénink nejmenších hokejistů proběhl v Edenu, domovské hale pražské Slavie. A vzhledem k tomu, že se tehdy na ledě proháněli údajně sedmi- či osmiletí hokejisté, vychází to matematicky na ročníky 1993 či 1994.
Už vám svítá? Ano, Bobby Orr byl dost možná u hokejových začátků Tomáše Hertla.
V takovém případě bych pochopil, že vychvaloval české děti, jak jsou s pukem na hokejce šikovné.
V základní části této sezony NHL zasáhlo do hry celkem 36 švédských obránců. Je to sice o sedm méně než před rokem, pořád je to ale více, než kolik beků vyslali v tomto ročníku do nejlepší ligy světa Finové (14), Rusové (10) a Češi (7) dohromady.
Co dělají hokejisté v době osobního volna? Jasně, řada z nich možná sáhne po PlayStationu, jiní si pustí film, další možná zalistují v knížce.
Obránce Andrej Šustr baví sebe i fanoušky pomocí foťáku. A výsledek stojí za to. Momentky ze zákulisí hokejové reprezentace přidává na svůj Instagram, o svém koníčku pak promluvil v následující reportáži.
Pokud si by letos český tým došel na šampionátu pro zlato, mohl by mít tento příběh parádní tečku. Zvlášť pokud by se Andrej nebál cvakat i při cestě letadlem z Rigy do Prahy.
Filip Hronek je jedním ze dvou obránců, kteří v této sezoně ovládli klubové bodování v NHL; kromě něj to dokázal pouze Roman Josi z Nashvillu.
Český zadák to navíc v dresu Detroitu dokázal, aniž by prostřelil jediného brankáře. V rámci bilance 2+24 zaznamenal oba góly do prázdné branky.
Neúspěchem v boji o postup do play off završili hokejisté Vancouveru a Buffala padesátou sezonu v řadě bez zisku Stanley Cupu. Nejsou však jedinými kluby NHL, které tohoto nelichotivého milníku dosáhly.
Jako první to dokázali New York Rangers, kteří na zisk Stanley Cupu v roce 1940 navázali znovu až v sezoně 1993-94.
Až ve své 51. sezoně se dočkali triumfu hokejisté St. Louis, kteří zvedli stříbrný pohár nad hlavu předloni.
Blízko dosažení padesáti po sobě jdoucích sezon bez týmového triumfu bylo také Chicago (48), které ukončilo dlouhé čekání v roce 2010.
Momentálně je na tom nejhůře Toronto, které zažilo poslední úspěch v roce 1967. Vzhledem k posunutému konci sezony překonají Maple Leafs na začátku července již zmíněný rekord Rangers, kteří na zisk trofeje čekali 19 785 dnů. A pokud tým okolo Austona Matthewse neuspěje ani v letošním play off, zaokrouhlí druhý nejúspěšnější klub v historii NHL počet dnů bez Stanley Cupu na 20 000.
Nejproduktivnějším českým hráčem v základní části NHL se stal potřetí v řadě David Pastrňák (48 bodů), který si udržel dvoubodový náskok před Ondřejem Palátem (46).
Zatímco v minulém ročníku skončil ‘Pasta’ na třetím místě v bodování celé ligy, letošní sezona byla z tohoto pohledu slabší. I kvůli zdravotním problémům v úvodu sezony skončil až ve čtvrté desítce ligové produktivity.
Poprvé od sezony 1990-91 se navíc stalo, že by nejproduktivnějšímu českému hráči nestačil na zisk Art Ross Trophy ani dvojnásobný počet bodů. I s touto bonifikací by Pastrňák zaostal za Connorem McDavidem o devět bodů.
Spíš než o českém ústupu ze slávy to svědčí o individuálních kvalitách kapitána Oilers. Klobouk dolů, jeho letošní výkon je mimořádný i ve srovnání s těmi největšími legendami NHL.
Počet odběratelů tohoto newsletteru se v posledních dnech i díky masivní kampani na Twitteru zdvojnásobil. Děkuji všem, které Ruský blafák zaujal natolik, že chtějí dostávat porci hokejových zajímavostí prostřednictvím e-mailu.
V pátek začíná mistrovství světa, v jehož průběhu bude vycházet jeden díl Ruského blafáku každý den. Držte mi, prosím, palce, aby si všechny zajímavosti nevystřílel v první polovině šampionátu. Snad mi vydrží až do přespříští neděle, stejně jako čeští hokejisté ve hře o medaile.
A samozřejmě, pokud budete mít něco na srdci (myšlenku, přání, názor), budu rád, když se o ně podělíte v komentářích prostřednictvím následujícího tlačítka.