Hokejové příběhy britské královské rodiny
U příležitosti úmrtí prince Philipa mě napadlo podívat se na spojení britské královské rodiny a ledního hokeje.
Nedávno zesnulý princ Philip byl ve světě sportu známý jako vášnivý hráč kriketu a póla, z pozice čestného hosta se pak zúčastnil řady významných akcí. BBC Sport zveřejnila jeho fotografie z předávání trofejí vítězům Wimbledonu (1957) či fotbalového mistrovství světa (1966), nechybí ani vzpomínka na olympijské hry v Londýně (2012).
Hokej je však ve Velké Británii na okraji zájmu; důkazem budiž fakt, že pojmem ‘hokej’ zde označují sport, kterému v Česku říkáme pozemní hokej. I přesto se v kronice britské královské rodiny najde několik příběhů, které jsou spojeny s ledním hokejem.
Píše se říjen roku 1951 a Alžběta, tehdy ještě princezna, cestuje se svým manželem do Kanady, kde zastupuje svého nemocného otce, krále Jiřího VI.
Součástí programu má být také návštěva utkání NHL mezi Torontem a Chicagem. Pro domácí jde o významný moment, vždyť v dubnu téhož roku získali Maple Leafs devátý Stanley Cup v historii klubu a přítomnost Alžběty a Philipa na úvodním utkání nové sezony by ještě pozvedla renomé slavného klubu.
Jenže večerní duel se kryje s jinou akcí, na níž je očekávána přítomnost vážené dvojice, proto představitelé klubu přichází s náhradním plánem: Uspořádat odpolední patnáctiminutovou exhibici.
Ačkoliv šlo pouze o přátelský duel před ostrým zápasem, hráči Toronta a Chicaga si na ledě nic nedarovali. “Bylo to patnáct minut nejintenzivnějšího hokeje, jaký se kdy v Maple Leaf Gardens hrál,” prohlásil kapitán Ted Kennedy po bezbrankové remíze.
Improvizovaná show splnila účel. “Princezna Alžběta pozorně sledovala hru a její oči jiskřily,” informoval tehdy reportér Ed Fitkin. “Několikrát sebou cukla, když se hráči na ledě tvrdě srazili, často se také vyptávala pana Smythe na průběh hry.”
Ano, hostitelem slavného páru byl tehdejší majitel klubu Conn Smythe, po němž je dnes pojmenována cena pro nejužitečnějšího hráče play off. Když pak dostal dotaz, jak si královský pár hokejovou exhibici užil, odvětil jedním slovem: “Nesmírně.”
A evidentně nepřeháněl. Krátký, avšak intenzivní zážitek zřejmě přiměl Alžbětu s Philipem ke změně plánů. O dva týdny později, po příjezdu do Montrealu, přijali pozvánku na utkání mezi Canadiens a Rangers.
Tentokrát už šlo o zápas NHL se vším všudy. Včetně sirény oznamující konec třetiny, při které sebou princezna údajně nervózně trhla; jako pamětnice druhé světové války měla tento zvuk spojený spíše s hrozícím nebezpečím.
“Princ si užíval sledování bodyčeků a tleskal, když Reg Sinclair skóroval v dresu Rangers,” hlásali tehdy přítomní novináři.
Na úvodní branku hostujícího týmu však Canadiens odpověděli šesti trefami; svůj jediný hattrick v kariéře vstřelil útočník Floyd Curry, dvěma góly se v závěrečné třetině blýskl také Maurice ‘Rocket’ Richard.
Pro běžného diváka však nešlo o nijak výjimečný hokejový zážitek. Kvůli přítomnosti královského páru měli hráči zakázáno se prát, reportér Globe and Mail pak popsal zápas jako “vzdálený od prvotřídního představení našeho skvělého zimního sportu”.
Záběry z utkání, které se posléze objevily v dokumentu mapujícím princezninu cestu napříč Kanadou, zveřejnila před několika lety na YouTube produkční společnost British Pathé.
Třetí a poslední hokejový zápas při oficiální návštěvě Kanady zhlédnul královský pár 9. listopadu při krátké zastávce v Charlottetownu, hlavním městě provincie Ostrov prince Edwarda. V rámci poloprofesionální Maritime Major Hockey League se zde utkali domácí Islanders proti Moncton Hawks.
To byla na několik desetiletí poslední návštěva královské dvojice na hokejovém utkání. Několik měsíců po návratu z Kanady zemřel Alžbětin otec, král Jiří VI., a tehdy 25letá Alžběta usedla na trůn.
Možná i zmíněný divácký zážitek však přiměl vévodu z Edinburghu, aby v březnu 1954 věnoval hokejovému světu novou trofej. Edinburgh Trophy byla určena pro vítěze série mezi šampiony nižších profesionálních soutěží Western Hockey League a Quebec Hockey League.
Cena, jíž vévodila postava hokejisty upevněná na stříbrném glóbu se zvýrazněným obrysem Severní Ameriky, byla poprvé udělena již v roce 1954, kdy ji v sérii hrané na pět vítězných zápasů získali hráči Calgary Stampeders.
V následující sezoně se ze zisku trofeje radoval tým Shawinigan-Falls Cataracts, vítěz quebecké ligy. V jeho kádru byla řada zajímavých jmen: Claude Provost získal později devět Stanley Cupů v dresu Canadiens, jeho spoluhráč Connell Broden byl zase vyhlášen nejproduktivnějším hráčem mistrovství světa v roce 1958.
Naposledy byla cena udělena v roce 1957, kdy ji získali hokejisté Quebec Aces. Součástí vítězného celku byl například Al Arbour, který později dovedl New York Islanders z pozice trenéra ke čtyřem Stanley Cupům v řadě, či Willie O’Ree, který se stal o rok později prvním hráčem tmavé pleti, který nastoupil v NHL.
Hokejové dary však mířily také opačným směrem, do sbírky královské rodiny. Rok po návštěvě královského páru vstřelil Maurice Richard svůj 325. gól v NHL, čímž se stal nejlepším střelcem v historii ligy.
Ihned po utkání se generální manažer Canadiens Frank Selke nechal slyšet, že puk, s nímž Richard vstřelil rekordní gól, věnuje Jejímu Veličenstvu jako dárek. A jak řekl, tak učinil.
Dnes je suvenýr, který by byl za normálních okolností cenným artiklem v hokejové Síni slávy, součástí sbírky britské královské rodiny. Puk potažený zlatem je doplněný o podobiznu autora rekordního gólu, okolo něj je pak vystaveno dalších sedmnáct zlatých mincí, na nichž jsou vyobrazeni zbývající členové tehdejší kádru Canadiens.
Na královnu však nezapomněli ani v Torontu. V průběhu 50. let vyvěsili v hale Maple Leaf Gardens její portrét, který nechal sundat až o dvacet let později svérázný majitel Harold Ballard se slovy: “Pokud lidé chtějí vidět obraz královny, ať si zajdou do nějaké galerie.”
Lépe se Alžbětě dařilo ve Winnipegu, kde její portrét představili u příležitosti otevření Winnipeg Areny v roce 1955. Díky tomu byla v roce 1972 svědkem třetího utkání Série století mezi Kanadou a Sovětským svazem.
Originální portrét byl stažen ze stropu v roce 1976, aby se do haly o tři roky později vrátila nová, aktuálnější královna. A také větší. V prosinci roku 1979, krátce po přesunu místních Jets z WHA do NHL, se v hale objevil portrét o rozměrech 5 x 7 metrů s podobiznou britské panovnice a vydržel zde dalších dvacet let.
Osobně se královna Alžběta znovu podívala na hokej až v roce 2002, kdy se u příležitosti zlatého jubilea nástupu na trůn znovu vydala do Kanady.
Tentokrát byla svědkem přípravného utkání mezi Vancouverem a San Jose. Ještě před samotným zápasem vhodila mezi kapitány obou týmů poprvé v životě čestné buly, při kterém jí asistoval legendární Wayne Gretzky.
Na červeném koberci se objevil také obránce Ed Jovanovski, který o několik měsíců dříve pomohl kanadskému výběru k zisku zlatých medailí na olympijských hrách v Salt Lake City.
A ačkoliv se ceremoniálu zúčastnil v civilním oblečení, přes které si navlékl reprezentační dres, dokázal v čase 2:39 otevřít skóre zápasu. To údajně potěšilo královnu, která z čestné lóže zhlédla úvodní třetinu utkání. “Byla zvědavá a ptala se, za co jsou hráči vylučováni,” vzpomínal později Gretzky, který seděl po jejím boku. “Mluvila také o brankářích, obdivovala jejich mrštnost.”
Další příležitost k návštěvě hokejového utkání dostalo Její Veličenstvo o šest let později. Tentokrát však ne v Kanadě, nýbrž na Slovensku.
Dvoudenní návštěva našich východních sousedů měla zpočátku vcelku očekávaný průběh. Přivítání v Bratislavě, návštěvu prezidentského paláce a prohlídku hlavního města doplnil následujícího dne výlet do Vysokých Tater.
Po obědě se však cesty královské dvojice rozdělily. Zatímco princ Philip zamířil na ekologickou konferenci, královna Alžběta odjela na zimní stadion v Popradu, kde bylo naplánováno přátelské utkání domácího týmu proti anglickému Guildfordu.
Za doprovodu tehdejšího prezidenta Ivana Gašparoviče pak vhodila své druhé - a dosud poslední - čestné buly na hokejovém utkání.
Slovenské fanoušky tehdy přilákala možnost vidět britskou panovnici, ale také symbolická cena vstupného ve výši jedné slovenské koruny.
Kromě puku dostala královna na památku dres popradského klubu s číslem 1 a jmenovkou QUEEN ELIZABETH. Následně odmítla připravené místo ve skyboxu a spolu se svým doprovodem usedla na tribunu, odkud sledovala úvodních pět minut utkání.
Poté naposledy zamávala divákům v hokejové hale a odjela na popradské letiště, odkud společně se svým manželem odletěla zpět do Londýna.
To je pro dnešek vše. Pokud nechcete zmeškat další díly tohoto hokejového newsletteru, který nese název Ruský blafák a který vychází každou středu, můžete se zde přihlásit k jeho odběru prostřednictvím e-mailu.