KOMENTÁŘ: Neřídit český hokej jako boj s pandemií
Český hokej dnes představil chystané změny v oblasti mládežnického hokeje.
Tiskové konference se zúčastnili Petr Bříza (viceprezident Českého hokeje), Pavel Geffert (manažer projektu Akademie ČH) a Lukáš Jankovič (asistent manažera sportovního oddělení), který zastoupil nemocného Filipa Pešána.
V jejím průběhu představila trojice svazových zástupců nový systém fungování Akademií, projekt spádových oblastí a novou strukturu žákovských soutěží. Na záznam přibližně hodinové prezentace se můžete podívat zde, její shrnutí pak najdete v tomto článku.
Byť má většina změn svoji logiku, povolanější k jejich hodnocení jsou spíše lidé, kteří jsou v prostředí mládežnického hokeje osobně zapojení a přímo se podílejí na výchově hokejistů.
V tomto komentáři bych se rád zaměřil na jinou stránku celé věci.
Pamatujete, když svaz o rok zkrátil juniorskou kategorii (místo U20 byla nově pouze pro hráče U19) a zavedl, že po každém utkání bude následovat prodloužení 3 na 3? Ano, to se psal rok 2018.
V roce 2019 pak výkonný výbor schválil žákovské soutěže podle tříd ve formátu 6+7 a 8+9. Nyní budou žáci rozdělení podle schématu 5+6 a 7+8, přičemž 9. třída pojede po vlastní ose.
Netuším, ze kterého systému vzejdou lepší hokejisté; na tom se ostatně neumí shodnout ani jednotliví trenéři a manažeři. Důkazem budiž vyhodnocení dotazníku mezi kluby na níže přiložené grafice, či odpověď Petra Břízy na dotaz, zda svaz reflektoval návrh Mladé Boleslavi na reformu mládežnického hokeje.
“Reflektovali, zástupci Boleslavi byli pozváni do pracovní skupiny. Názory klubů jsou vždycky rozdílné, každý zastává svoji pozici. Návrh Boleslavi tak měl samozřejmě i silné odpůrce, kolegové v pracovní skupině hledali nejvyváženější řešení.”
Předpokládám, že třicet klubů by přineslo do diskuze minimálně dvacet různých návrhů. Názorová pluralita je v pořádku, důležité jsou ale dvě věci.
První z nich je, aby se s plánovanými změnami ztotožnil co největší počet osob, které se přímo podílí na výchově mladých hokejistů. Jistě, najdou se tací, kterým schválená metodika padne přesně do noty, u těch problém nebude.
Horší to bude s těmi, jejichž návrhy nebyly vyslyšeny a přijaty. Na jednu stranu argumentovat proti změnám v metodice a systému, a pak skousnout jejich schválení a podřídit se? To je pořádný nápor na myšlenkové přesvědčení a ego dotyčných.
S tím se pojí druhá důležitá věc: Úkolem svazu není jen změny připravit a schválit, ale hlavně přesvědčit ty, kteří mají opačný názor. Protože je hezké říct trenérům, aby teď fungovali tak či onak, jenže ani oni nejsou stroje. Mají určitý názor a představu, jak by měla výchova hokejistů vypadat; a podřídit se většině a jít proti vlastnímu přesvědčení není vůbec jednoduchá věc, nejen v hokeji.
Svaz musí vysvětlovat, diskutovat, ale také si stát za svým a nehlásit každé dva roky posun o 30 stupňů. Jak pak chcete před svými odpůrci obhajovat určitý systém, když o jste o dva roky dříve hlásali trošku něco jiného?
Když to převedu na současný boj vlády s koronavirovou pandemií: Je hezké naslibovat občanům, že pokud budou nosit roušky a omezí svůj pohyb, bude líp. Jenže když o měsíc později líp není, čísla se nadále zhoršují a vy dál a dál utahujete šroubky a měníte prohlášení, není divu, že řada lidí ztrácí naději a především víru ve státní aparát a jeho prohlášení. A řídí si pak svůj život podle vlastních pravidel.
Zpět k hokeji. V příští sezoně by mělo dojít ke zúžení nejvyšší juniorské soutěže na 14 týmů, v dorostu pak klesne počet účastníků nejvyšší soutěže na 24 celků. Asi všichni se shodneme, že jde o dobrý krok. Dobrý ale bude jen tehdy, pokud po pár letech nedojde k dalším úpravám, nemluvě o opětovném rozšíření soutěží.
Právě neměnnost může výrazně zvýšit důvěru ve svazové projekty a nápady na zlepšení. A třeba pak bude ještě více lidí naslouchat a důvěřovat například doporučením svazového skills coache Tomáše Paciny, že by se hráči měli snažit držet puk na forhendu.
Budu českému hokeji držet palce a přát si, aby jej nastavená cesta opět přiblížila nejvyšším příčkám světového hokeje. Zkrátka aby zase bylo líp.